Autor: P. Václav Fojtík | Archidioecesis Olomucensis
Zdroj: © Májové úvahy s církevními Otci | 2025
Datum napsání:
09.05.2025
Májové úvahy s církevními Otci
Zamyšlení na 9. května
Sv. Efrém Syrský o Panně Marii ...Sv. Efrém Syrský (306-373), jáhen, teolog a básník, nejvýraznější představitel křesťanství syrského jazyka a starokřesťanský mariolog, ve svém díle rozhodně nešetří obrazy, které mu pomáhají vyjádřit tajemství Krista. Také Pannu Marii oslovuje rozmanitým způsobem a poeticky o ní mluví. Sv. Jan Zlatoústý o tomto syrském jáhnovi napsal: „Probouzel vlažné, těšil zarmoucené, učil mládež, ukazoval kajícníkům cestu, byl mečem proti heretikům, příbytkem ctností a chrámem Ducha Svatého.“ V křesťanské tradici dostal sv. Efrém pojmenování Harfa Ducha Svatého. V modlitbě se obrací na Pannu Marii takto:
Neporušená, neposkvrněná, veskrze čistá Panno a Rodičko Boží, Maria, Královno všech, naděje zoufalých, světější serafů, neskonale vznešenější všech vojů andělských, koruno panen, vítězství mučedníků, kázání apoštolů, slávo proroků, naděje patriarchů, radosti všech svatých, hořící keři, zázračně kvetoucí ratolesti Áronova: tys zrodila Boha a člověka, tys byla Pannou před jeho narozením, při něm i po něm.
Skrze tebe smířeni jsme s Kristem, naším Bohem a tvým Synem. Tys vysvobození zajatých, ty ses ujala opuštěných. Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko, pod křídly své slitovnosti a dobrotivosti chraň a opatruj nás vždycky. Nemáme naděje leč v tobě, nejčistší Panno. Již v náručí mateřském jsme byli tobě oddáni a tvými svěřenci nazváni. Cele stojíme pod tvou ochranou a záštitou. Proto se k tobě utíkáme a vzýváme tě, aby nás tvůj Syn nevyťal jako neúrodný fík.
Učiň mne, svého služebníka, hodným tebe chválit, přesvatá Panno, a spolu s andělem tě zdravit: Zdrávas Maria, milosti plná, mezi ženami tys jediná blahoslavená; zdrávas, klíči nebeského ráje, zdrávas, zářivá hvězdo, ze které nám vzešel Kristus, dárce života, jenž s Otcem a Duchem svatým kraluje na věky věků.
V mládí se stal Efrém žákem sv. Jakuba Nisibijského, který měl veliký vliv na jeho (dříve výbušný) charakter i vzdělání. Jednou mu prý nesl bratr oběd, ale cestou upadl a rozbil nádobu, ve které bylo jídlo. Efrém se nerozhněval, ale s úsměvem řekl: „Když pokrm nechce k nám, musíme jít my k němu.“ Pak si lehl ke střepinám z hrnce a pojídal, co se ještě dalo.
Veskrze čistá Panno a Rodičko Boží, Maria, oroduj za nás!
